Rychvald plný veteránů 2024

Rok se s rokem sešel a nastal ten krásný čas. Konala se totiž akce s názvem Rychvald plný veteránů, které jsme se zúčastnili. Letos však s malinko obměněnou posádkou a jiným vozem.

Řidičem nám tentokrát byl kamarád Kuba, který se mnou spolupracuje půl roku. Během zimy se mnou projížděl užovku a začátkem jara i stovku a když mě oslovil, zda nepotřebuji řidiče – jeho vůz totiž překračuje maximální povolený rok výroby pro účast, souhlasil jsem. Další členkou posádky byla tak jako loni moje žena, fotografa jsme s sebou letos bohužel neměli, proto nemohu nabídnout žádné fotografie. Co však ale mohu nabídnout je popis toho, co se na akci dělo. A že to letos opravdu stálo za to.

Ještě před příjezdem na akci jsem byl požádán o rozhovor na pódiu, mluvili jsme zejména o tom, zda projekt Dotkni se dopravy někam pokročil, při té příležitosti paní Leona, která akci moderovala oslovila přítomné ohledně případných nevyužívaných prostor v okolí, což mě opravdu moc potěšilo a díky za to. Po rozhovoru jsme se ale nevydali do historického autobusu, ale prošli jsme si kolem všech zaparkovaných veteránů. Nejvíce mě oslovila Škodovka s volantem na pravé straně, pravděpodobně šlo o Škodu Populár a pak ještě Ford z roku 1930, to bylo opravdu moc hezké auto. Také jsem si připomněl Fiata 600, kterým jsem před asi třinácti lety cestoval na vystoupení v rámci základní umělecké školy, porovnal ho s pětistovkou a prohlédl si Carevnu. Také jsem si mohl prohlédnout modernizovanou užovku z roku 1982, kterou jsem nikdy před tím pod rukama neměl, teď už vím, jaké rozdíly tam byly.

Jako loni, konala se i letos spanilá jízda, ta letošní se nám ale opravdu povedla. Podařilo se nám během ní totiž zabloudit a tak se stalo, že jsme se ocitli až v Ostravě. Situace vznikla tak, že vozy, které jely před námi, ale i za námi se v polovině spanilé jízdy odpojili od celé kolony, ale co, tak jsme si to malinko prodloužili. Alespoň jsme tu moji Škodovku podrobili opravdu parádnímu testu, kterým prošla na výbornou, teplota nepřesáhla 80.

Po návratu ze spanilé jízdy jsme si ještě jednou prošli náměstí a pak jsme si zajeli na oběd do restaurace Depo v Orlové, jenže měli bohužel kuchyň mimo provoz a tak jsme se alespoň občerstvili studeným pitím. Moje žena domácí limčou, my jsme si s Kubou dali čepovaného ochuceného Birella a vůbec nebyl špatný.

Letošní ročník se opravdu podařil, všichni jsme si to užili se vším všudy, auta byla umístěna tak, že si je mohla prohlédnout i moje žena z vozíku, takže jsme si to užili všichni a už teď víme, že příští rok pojedeme určitě zase.